Když jsem si vybírala plemeno, které bych mohla mít v bytě, a které by zároveň ochotně cvičilo poslušnost, narazila jsem právě na chodského psa. Byla to náhoda, kdy jsem hodila parametry do vyhledávače na AKC.com a začala si prohlížet možnosti. Na stránkách bylo napsáno, že je střední velikosti a váží okolo 20 kg. To byla pro mě úplně vysněná velikost a jakožto tehdejší milovník vzhledu ovčáckých plemen, jsem se prostě zamilovala. Tehdy jsem ještě nevěděla, jak aktivní a chytré toto plemeno je. Do výchovy a aktivit opřela na 120% a její hlavičku dost zaměstnala. Díky tomu bylo štěněčí období prakticky bez komplikací. 

Čím víc jsem se dostávala do komunity chodského psa, tím více jsem chtěla přispět k jeho rozvoji. Chci, aby chodský pes bylo zdravé a milé plemeno, které udělá radost všude, kam přijde.  

Proč chci Daiqi uchovnit 

Už se ke mně dostala otázka, kterou slyšela zaručeně spousta chovatelů. ,,Proč uchovnit?” Protože pro mne je důležitá povaha a zdraví plemene. To jsou dvě věci, ve kterých Daiqi vyniká. K tomu má velmi tmavé oko a rovný ocas. Každý pes má své pro a proti. Bohužel jen vzhled je to první, co člověk vidí. Je spousta psů s bezchybným vzhledem, ale pod tím se ukrývá třeba agresivní nebo nemocný jedinec. Daiqi má vynikající rentgeny, udělané přímo u nejlepšího ortopeda v Čr. Často chodí k veterináři lidé s tím, že jim na výstavě řekli, ať si nechají proklepnout psa, protože má hrb a určitě bude mít špatnou páteř. My potom musíme lidi uklidňovat, že jejich pes má nadherné snímky a rozhodně není ,,vadný”. I přes klenutá záda, která nemusejí vůbec nic znamenat. Vzhled není vše a rozhodně není vypovídající o zdraví jedince. Daiqi je pracovní pes a myslím si, že by svůj talent a zdraví měla předat dál.

A kdo je panička?

Jmenuji se Veronika, je mi 23 let. Pracuji jako veterinární asistent na klinice Animal Clinic v Praze. Ke psům jsem tíhla od mala, ale rodiče nebyli žádní pejskaři a tak jsme prvního pejska měli až v roce 2013. Malou fenečku Carry plemene Coton de Tulear. Carrynka byla můj první pejsek. Naučila jsem ji strašně moc triků a byla neuvěřitelně bystrá. Už jako dítě jsem byla sebevědomá v chůzi bez vodítka a Carrynku jsem naučila mě následovat a nechodit za cizími. Do světa pejskařů mě sice dostala až Daiqi, ale to nic nemění na tom, že jsem si se psy rozuměla od začátku. Pořídili jsme si později i další fenku cotonka Sissinku. 
 

Co Vám mohu jako chovatel nabídnout?

Mé odchovy pro mne vždy budou jako vlastní psi. Kromě celoživotního chovatelského servisu, Vám budu oporou a kamarádem. Chci aby každý majitel štěňátka byl schopný za mnou přijít s jakýmkoli dotazem. Ať už ohledně zdraví, výcviku a všeho kolem plemene. Pokud budu na odpověď znalostně moc krátká, určitě Vás pošlu někam, kde pomůžou na 1000%. Budu s Vámi vždy transparentní a to i v momentě, že o štěňátko teprve máte zájem. Každý zájemce si zaslouží upřímnost.